Na přání paní chovatelky ;)

Tak jsem tedy na chvíli odložila notýsky a razítka a obrázky a na přání Irunčiný pani chovatelky popadla foťák. Jako kdyby bylo ta jednoduché naší Irunku vyfotit. Nejlepší nakonec bylo otevřít okno do kuchyně, to jí vždycky přiláká a možná je i chvilku v klidu. Takže poté, co jsem vyházela milion fotek s černou čmouhou se nakonec podařilo a pár fotek se skutečně povedlo.

Skutečně jsem nastoupila do práce aJurášek to ocenil tím, že již čtvrtý týden marodí, takže máme teď pěkný záhul. Snažím se ovšem holky nešidit, alespoň na procházkách. Tam kde nám staví rychlostní komunikaci, našli zbytky jakéhosi obydlí  - řádně jsem to prozkoumali včetně střepů a kostí. Dle našeho dědy tam posledních 75 let žádný barák nestál. Holky nic neříkaly tak nevim. Uvidíme jestli to tu vůbec dostaví a nebo místo silnice bude muzeum. Nám by se to hodilo, neboť ta prokletá silnice nám překřížila cestu našich častých vycházek... :( No nic, tady jsou ty fotečky Raduš :)