29.9. Páááníííčeeek máááá na-roze-niny....  
Před rokem se mi narodil nový páníček. Za rok jsme si na sebe zvykli. Já se nesnažim dostat do kočáru za každou cenu a jen ho něžně olizuju. On mě už netahá za chlupy, ale krásně mě hladí a říká u toho "malá", i když jsem větší než on . Jelikož už od 9-ti měsíců běhá, tak už spolu hrajeme i fotbal, což nám kazí Číča, která často fauluje .
Jurášek dostal supr dort, o který se musím podělit...  dobrota






23.9. Kessinka dnes měla svůj velký den. Prvně jsme se pokusili o stopu bez dobrůtek. Vyšlápla jsem jí podle ZM tedy 150 m, jeden lom a přemět na konci. Nedodrželi jsme přesně 15 minut, protože jsme byly obě nedočkavé. Kessinka letěla jak vítr, čumáček u země, v lomu se lehce zamotala a pospíchala dál. Kdyby se hodně zavřely oči, dalo by se i říct, že si nakonec u předmětu sedla.  To je náš největší problém. Ale z tohoto výkonu jsem byla opravdu nadšená a hned jsem musela referovat Radce . Snad ty předměty někdy dotáhneme k dokonalosti.

21.9. Páníček ukončil dovolenou a nám opět začalo trénování. Do teď to bylo samé natírání a ježdění s kolečkem a převážení věcí z místa na místo a zase natírání atd atd. Kessinka se také pokoušela o všechny práce, které viděla . Takže... natírala ocasem, přenášela kameny a kamínky také naštípané dříví, které krásně drtila na třísky, pokoušela se i hoblovat základnu pro dětskou houpačku, ale pochopila, že to se nedělá. Hrabala díry pro sázení nových rostlin, ovšem nejméně jsem ocenila její snahu přesadit přes noc kytky, které jsem přes den zasadila . Ale zdá se, že jsme se již domluvili na tom, jak ta skalka bude nakonec vypadat .
A dnes jsme se pustili na stopu. Mě prostě přijde, že jí to jde, krom zaléhání předmětů. Potřebovali bychom, aby se na nás někdo přijel podívat... nějaký zájemce???  Koukala jsem, že nás pečlivě sledujete, to nás těší neb nás to stále popohání kupředu.

4.9. Co jsme prolezli všemožné stránky, zjistili jsme, že všichni chodí na stopy. Vyrazili jsme tedy také.  Nejprve jen krátkou s jedním lomem, pak delší dvakrát lomenou a jelikož to Kessince opravdu šlo a čumáček od země nezvedla, zkusili jsme nakonec dlouhou "hodně lámanou". I tu Kesska proběhla naprosto brilantně. Píšu proběhla, protože donutit jí sednout nebo dokonce lehnout u předmětu, je věru nadlidský výkon. Trénujeme teď každý den, tak snad to do sněhu zvládneme .

1.9. Jupííí nejsme březííí :-D Kessinka se u pana doktora chovala jako vzorná dáma, takže všechno proběhlo v naprosté pohodě.  Nechala si v klidu prohmátnout bříško, držela při sono vyšetření a i si u toho vrtěla ocáskem. I díky tomuto se bojíme bonitace o něco méně.

31.8. Zítra jdeme na sono, zda ten dareba vetřelec uspěl nebo ne. Držte palečky, ať z toho nic neníííí.

30.8. Kessinka se pomalu stává kočkou . Občas to vypadá, že se holky nepohodly, ale většinou si spolu hrajou. Kessinka se pokoušela i na strom, ale tam se nedostala .
Kde jsi????                                         Nejsi mrtvá????                         No počkej.....



13.8. Po dni relativního klidu (úřady a nákupy) jsme vyrazili na druhý konec světa. Nastoupili jsme do autobusu a vystoupili na konečné. Rázem jsme se ocitli z pod města nad městem.

Máme tu lesní cesty, které se kříží a vedou asi přes celé Krušné Hory. Město zde není ani slyšet, přesto, že je jen kousek. Navíc v lesích najdete spoustu "prohlubní" táhnoucích se všude možně, což za války byly zákopy a velkých děr, které mohly být jakousi základnou, úkrytem pro tank a nebo dírou od granátu. Také je tu spousta bunkrů. Některé jsou ještě celé, některé polorozbořené a v některých přežívají bezdomovci.


Ale jsou tu i krásná zákoutí a stromy , které by mohly vyprávět.




Kessinka se každopádně vyběhala dosytosti a v autobuse jsme díky kočáru museli sedět na motoru. I tento rachot a brnění zvládla na výbornou.



11.8. Dnes nás čekala procházka kolem místních rybníků. Píšeme o nich poměrně často, takže trocha historie? Jsou to vlastně obří jámy, které vznikly propadem půdy. Místní obyvatelé léta věděli o bohatství, které se tu skrývalo pod povrchem a kutali uhlí horem i spodem, až se příroda vzdala a šachty a štoly se zhroutily. Pokud si dobře prostudujete fotomapu na seznamu zjistíte, že chybí kus silnice.
https://www.mapy.cz/#mm=FP@sa=s@st=s@ssq=Drou%C5%BEkovice@sss=1@ssp=120446060_124726988_150133868_150007500@x=130813184@y=137250432@z=13,  
To takhle jednou jeli lidé ráno do práce a místo silnice - díra. Naštěstí se vše zhroutilo v noci, takže se nikomu nic nestalo. No a časem se díry zalily vodou a máme tu zhruba 10 větších či menších rybníků. A obejít je je pěkná fuška

Cestou jsme potkali kozy a Kessinka podnikla setkání druhů  byla velice opatrná, ale seznámila se. Nakonec se opět vycachtala.


A pohled na ves od rybníků. Bylo asi 8 ráno, takže ještě v oparu.




10.8. Uplynulo pár dní a pipiny jsou fuč. Chvilku poletovali po stodole, kde nám nechali slušnou nadílku a frnkli do světa.
My jsme vyrazili na kolo. Kessinka si pěkně zaběhala. Nevim jestli nelitovala, že Kačenka odjela k moři a tak má panička zase víc času na pobíhání a pojíždění po krajích českých . Jeli jsme vedle do vsi a cestou zpět to vzali kolem rybníků, kde proběhla řádná koupel. Ovšem Kessinka zásadně neplave, takže jen řádění na kraji. Ale užili jsme si všichni. Máme ještě pár dní, tak toho zkusíme stihnout co nejvíc.

5.8. Pipinky rostou. Za chvilku budou vylétávat z hnízdečka. To je všechno krásné ovšem, to co nám tu zanechávají je teda šílený. Kde se to v nich bere???



4.8. Vychytali jsme vlčáka a fotili o 106. Jednou přes okno před barákem a pak už v zahradě.
Teď nás čeká procházka po vsi a hledání pachatele. Jak jsme viděli, skáče k nám předem a prchá zadem. Se mnou se seznámit opravdu nechtěl. Nevadí mu ani ostnatý drát na plotě.
Kessinka tráví noci ve stodole, co se dá dělat.


To Clydík od sousedů zatím ještě  neví o co jde a navíc je gentleman a tak si chodí ke Kessince jen pro pusinku  a vlčáka vždy poctivě nahlásí  Snad mu to vydrží i nadále.


3.8. Navštívili jsme naší velkou rádkyni Radku z Brzáneckých vinohradů  ajejí smečku. Rozdali jsme každému dárečky od psíků, přes číči až po lidi a dali si skvělou buchtu, která byla upečena přímo pro nás . Moc děkujeme, byla opravdu výborná. Nic jsme neměli pouze pro slípky a králíky, což si vzal k srdci Jurášek a ze všech zvířat projevoval svou náklanost právě těmto ochuzeným. Jeho si ovšem vyhlídla Endží, která v něm viděla nejlepšího soupeře a taky ho párkrát povalila a jala se mu kousat ušiska . No a maminka ho v tom nechala .


Když jsme Juráše uklidili, vycítila Endží příležitost sbírat popadané drobečky. Což byla lákavá věc pro každého čtyřnožce, takže se mu tam krásně střídaly všechny fenečky od té nejmenší až po tu největší. Po buchtě jsme se vydali na procházku do lesa, což bylo opravdu super. Tohle jim závidíme . Doma jsme zjistili, že nemáme žádnou fotku Wickinky, přesto že se pořád motala kolem nás. Půjčili jsme si tedy fotku z jejich webu a tady je máte ve vší parádě

 

2.8. Kessinka měla v noci nečekaného návštěvníka. Slyšela jsem, jak skáče na vrata, tak jsem myslela, že se v rámci hárání snaží dostat ven, ale opak byl pravdou. Jeden německý ovčák se snažil dostat dovnitř a včera v noci se mu to také podařilo . Viděla jsem ho z okna, jak skáče přes vrata, která mají tak 2m, ven. Nikdy by mě nenapadlo, že se k nám nějaký hafan dostane touto cestou. Kessinka byla řádně oslintaná. Teď se budeme jenom modlit, aby z toho nic nebylo. Ale děsí mě představa, že tam jednou přeskočí až budeme na zahradě.  Co takový pes udělá, když se octne u cizích na zahradě "v pasti" u hárající feny???

30.7. Využili jsme našeho ranního vstávání a vzali s Kessinku na brusle. Ráno v 7 tam opravdu skoro nikdo nebyl, takže se krásně proběhla a byla pohoda. Pipiny nám krásně rostou, ale taky co snědí, musí ven, takže dáváme pozor, abychom nedostali zásah .

28.7. Sotva začalo hárání už máme nové přírůstky.  Pětici písklat jsme našli ve stodole a další, trochu větší na stožáru za domem.



23.7. Kessinka začala hárat. Máme na nějaký čas útrum.

22.7.  Na dnešek hlásili obrovská horka 32-36. Tak jsme vyjeli na hory. Kačenka byla s táborem na chatě Bernava, což je kousek nad Mezihořím. Tam bylo velice příjemně. Prošli jsme to tam horem dolem... teda spíš horem, neboť vejš už to ani nešlo a udělali jsme pár foteček.


https://kessadr.rajce.net/Bernava

20.7. Vydali jsme se na brusle, ale nakonec z toho byl velký výlet. Odevzdali jsme Kačenku na tábor a vyrazili. Když jsme dojeli na konec bruslařské trasy, panička zula brusle, nazula boty a šli jsme do lesa. Vydali jsme se směrem na Jezeří. Ne, že bychom došli až tam, je to daleká cesta na celý den a vede z kopečka do kopečka, což s kočárem neni to nejlepší po kamenité cestě a hlavně jsme s sebou neměli dost papáníčka  , ale došli jsme k první vyhlídce na obří díru...


Je to opravdu jáma jako hrom a z kopce je řádně ukousnuto. Dolu se kouká na sráz do zhruba 200m hloubky. Kessinka se toho ovšem vůbec nebála a terén řádně prozkoumávala.

Cesta byla opravdu krásná, klidná a dušičku pohladila. Lemovaly jí jakési roury z lomu, ale na druhé straně nedotknutá příroda. Vykukující kameny tvořily opravdu krásné scenérie.


Cestou jsme viděli i různá zvířátka. Některá byla rychlá a nestíhali jsme fotit, ale některá se courala taky jsme viděli houby, ale do kočáru, kde byli brusle, deka, pláštěnka... se nic nevešlo. No a lesní jahůdky.. dobrota i pro Kessinku. Místní myslivnu, hlídal krásný berňáček.


Došlo i k občerstvení u potůčku a potom už fofrem d bruslí a šups domů na pozdní obídek. Hladoví jsme byli všichni. Tady jsou fotečky. Najdete zde více záběrů lomu, Kessinky i přírody

https://kessadr.rajce.idnes.cz/Necekany_vylet_a_vyhled/