Úvodní stránka > Archiv > 2009. > 1/4

watch?v=YzJJZlt40Do

pro zaneprázdněnost systému se nenahrála všechna fota. dodáme jak to pujde
23.3. 21.3. jsme se prvně zúčastnili vítání jara v chomutovském Zooparku. Šli jsme teda hlavně díky tomu, že to máme za rohem a taťka měl 1. trénink sám s dětmi déle jak 2 hodiny .
Sešlo se nás docela hodně, jak můžete posoudit na hromadné fotografii. Už u brány si někteří vysvětlili, kdo je šéf a kdo menší šéf a vyrazili jsme. Hvw Terezka čekala poslušně až za bránu a hned hodila bobek , Black si to nechal o kousek dál a hezky tajně do křoví. To byly jediné nehody a přestupky, když teda opomenu, že většina psů šla bez košíku. Ale nikdo ze zaměstnanců se neodvážil oponovat. Bylo nás prostě víc . A ten kdo košík neměl, ho ani nepotřeboval. Dobře socializovaný pes se pozná hned . První velká zastávka byla u rysa a hned vedle u opic, kde si každý pejsek i pejskař prošel zkouškou odvahy, když jsme prošli zavěšenou lávkou na vyhlídku a zpátky. Někteří pro zjištění odolnosti nervů svých i psích, lávky ještě rozhoupávali, ale vzhledem k tomu, že nikdo na vyhlídce nezůstal, se dá říct, že všichni zvládli na výbornou .

Při další zastávce se Kesska nejprve ohnala po berňáčkovi Samovi, ale nakonec usoudila, že je tam největší a bude tedy výhoda se s ním kamarádit. Vyzývala ho ke hře, pořád před ním blbla a pak dělala mrtvého brouka . Klasická ženská. Každopádně se od nás Samík už nehnul nebo paničku řádně popoháněl, aby nás dohnali , láska na první pohled .

Cestou se psíci svezli na klouzačce a někteří zalezli do tunelu skouknout vlčí noru zevnitř. Samozřejmě nechyběla svačina, kde se psí povaha nezapřela a kdo nežebral, jako by nebyl
Ani vlk ani medvěd Kessinku nerozházel natož bizon, ale hovawartí králíci se jí líbili mooooc.

Cestou jsme s Kesskou udělali pár modeláckých fotek. Pěkné, ale stát delší dobu zatim nezvládáme a výstava se blíží , takže to nic.

Nakonci proběhlo společné focení a zvláštní focení hovíků.

Dostali jsme diplom a dali mailíka Samíkovi na fotky...  Další fotečky si můžete prohlídnou na rajčeti.
https://kessadr.rajce.idnes.cz/ZOO/
https://kraslickasmecka.rajce.idnes.cz/Vitani_jara-Chomutov/#album

18.3. Sluníčko, sucho, panička se cítí tlustá, ráno jsem cvičila jako Bůh a děti udány , několik základních věcí, aby mě panička vytáhla na výlet. Vzala boty, co jezdí samy a vyrazili jsme. Bezručovo údolí je dopoledne pro vycházky se psy jak stvořené. Za celou cestu jsme potkali pár lidiček s kočárky a nebo se psy a nebo s obojím. Paničce ty jezdící boty dost pomáhaly, takže mě pořád doháněla. A to je cesta tam celou dobu do mírného kopce. Protože už poslechnu a nevyjíždim na ostatní tvory, mohla jsem běžet bez vodítka, což bylo super . Jen jednou jsem bafla na jednoho běžce. Panička se omluvila a on řekl krásnou větu : VŽDYŤ JE TO PES , kdyby takhle reagoval každý, byli bychom asi v ráji.    Na 1. Mlýnu se panička občerstvila, já to nepotřebovala neboť jsem měla čerstvou vodičku hezky celou cestu po tlapce. Chomutovka se občasně vylévala z koryta a dělala nesmírný rachot. Cestou zpět jsem měla co dělat. Ty boty se ani nehnuly, ale jely jak splašený!  Naštěstí dělaly obloučky, takže to ještě šlo. Doběhla jsem k autu prví a šťastná jak blecha . Doporučuji všem! Prostě PARÁDÁÁÁ
Fotky nemáme, bylo to příliš riskantní. Nezbývá vám než mi věřit . Snad příště.

15.3. Dnes toho máme opravdu hodně. Na cvičáku jsme zažili věci dobré příjemné i nepříjemné. Takže popořadě. Reakce na střelbu je absolutně v pohodě. střílelo se z poplašňáku asi 20m od nás během cvičení. V pohodě se pokračovalo dál a Kessinka nejančila . Aport jsme nějak poničili. Prostě najednou nenosí. Jestli si to holka plete se všemi hračkami, co má a nosit nemusí. A nebo ho třeba vyměnila za pískací míček, který nosí rovnou do ruky a chce ho házet? Na aport prostě prdí. Jsme tedy opět na začátku . Stůj kazí panička, neboť moc tahá za obojek nahoru a Kessinka si potom sedá . Za chůzi u nohy jsme byly pochválené. Aspoň něco . Z odložení se Kesska snaží utíkat, takže také od začátku. No jinak zbytek v pohodě. Překážky nás baví, takže to je všechno v cuku letu .

Dnes s námi cvičil i Edie Gasko Prim. Je krásně zarostlý takže pár fotek, jako důkaz

Překážky: Ať jsem jak vítrrrrrrrrrrrrrr....

Aport chci moc, ale nedonesu ......             tak už poooojď

S Ediem jsme vše pečlivě sledovali, narozdíl od dobrmana pak jsme si pohráli

9.3. Na cvičáku jsme prvně zkoušeli, jaká bude reakce na figuranta. No jaká by byla štěkala na něj jak o život a dokonce se odvážila mu vzít hadr.
Na cvičák i ze jsme šli pěkně pěšky městem a vypadá to, že ruch města už máme v malíčku, včetně těsně projíždějícího trolejbusu. Stejně dobře se vyvíjí i vztah se psy. Začínají to být kamarádi. Hlavně teda kluci samozřejmě .
No a ještě jedna špatnost. Kessinka si z odložení velice ráda odskočí ke slečně, která jí vždy hladí!  Jakmile jí uvidí se přibližovat, tak se vztyčí a už prchá, stejně tak to máme při aportu. Nechá se ovšem odvolat. Aport donese vzorově a na podruhé v odložení vydrží, ale to pokušení...

8.3. Mám nový míček, mám nový míček  a pískááá . Bude to můj kamarád a budeme spolu i spát a nikdy, nidky ho nerozkoušu.

6.3. " Já opavdu nevim o čem mluvíš??? Já fakt nevim, jak se na zahradě vzali ty díry!!! Máš snad nějaký důkaz, že jsem to byla zrovna já???"

24.2. stala se věc tajemná. Ráno Kessinka přiběhla a držela botu. Ta bota ovšem neni naše!  Co mě napadá je: 1. jestli jí tam někdo nehodil a nebo 2. jestli Kesska nezula zloděje, co lezl přes plot!  nevíme

23.2. No, cvičák proběhl se stejným nadšením, jako minulý týden. Kesska na hru vyzývala toho největšího vlčáka, co tam chodí . Lidi taky obskakovala a chtěla mazlit. Někteří se jí teda nezamlouvali, ale většina ano. Takže? Že by zmoudření?

17.2. tak jsme se na cvičáku radovali neboť Kessinka byla ke všem velice vstřícná. Jak k lidem , tak ke psům. Chtěla neustále hladit a se psy si hrát. Ptali se nás, jestli jsme jí něco nepíchli na povzbuzení . No ale vypadá to, že je falešně březí. Je momentálně pod drobnohledem a uvidíme, jak se to vyvne. Zatím žádnou věc ani botu ani hračku neadoptovala.

13.2. Dnes trochu netradičně.   Zdravíme všechny, co nás tu pravidelně i nepravidelně navštěvují . Děkujeme za vaši věrnost a brzy opět něco přidáme. Návštěvnost nám stoupá každým dnem, takže jsme pro vás asi zajímaví . Budeme se snažit být ještě zajímavější!!  Vám všem PŘEJEME KRÁSNÝ DEN!

1.2. Stala se věc nemilá. panička zapomněla venku aport a toho Kesska okamžitě využila a "sežrala" z něj polovinu chlupatiny.  naštěstí ho nosí i bez toho. Chybama se člověk učí, ale třeba tomu osud chtěl a Kesska se teď nebojí vzít do tlamičky nový materiál, který na aportu zůstal. Takže všechny hračky typu tenisák nám nyní nejsou cizí.

22.1. Dnes bylo krásné počasí, tak jsme se rozhodli, že vyrazíme do města socializovat. Vzali jsme to autobusem, vystoupili na druhém konci linky a vyrazili na cestu zpět. Kesska vše zvládala dobře a lidí ani aut se nebála. Snad jen ten obrovský náklaďák s hnojem mohl jet o něc dál.  Po hodince chůze městem jsme se dostali na polní cestu, která vede do naší vesničky. Všude se rozhostil klid a všichni si zbytek cesty užívali naprosto v pohodě.

panička to ještě neví, ale za zatáčkou je OBROVSKÝ pes.. POMOOOC
tak snad jsem doběhla včas počkej až se vydýchám...

toto je náš potok aaa zasloužený odpočinek

19.1. Vykouklo na nás sluníčko, tak jsme se vydali na vycházku do Bezručova údolí. Sluníčko svítilo na celý Chomutov a okolí, ale na Bezručák nedosáhlo. Nicméně jsme se prošli a pohledy na zamrzlou Chomutovku byly úžasné. Kessinka neodolala a smočila alespoň pacičky.

18.1. Dnes jsme zaznamenali veliký úspěch, když se nám povedl aport i na cvičáku a dostali jsme pomyslné 1- za to, že Kessinka odevzdává aport moc rychle . I když spíš si ho panička moc rychle bere . Jinak všechno proběhlo velice dobře, včetně odložení a "zůstaň". Snad jen to neustálé radostné poskakování při chůzi...
Dle rozpisu se zkoušky chystají na duben, tak to snad do té doby zvládneme.

12.1. Pouze se chlubíme, že hnedka na první pokus nám vyšlo odložení. Šli jsme, zaznělo "LEHNI" až jsem to možná přehnala s intonací , přičemž jsem mrskla vodítkem a pokračovala v chůzi. Kessinka opravdu zalehla, ani nedutala a koukala, jestli je to tak dobře . Bylo a přišla OBROVSKÁ pochvala. Spokojenost na obou stranách .

3.1. Mám tu několik důkazů, že opravdu vím, co je to aport . Budu to brát jako důkazní materiál, kdyby to náhodou na bonitaci nevyšlo . Vím, co to je, vím, že ho mám přinést a vím, že ho mám dát paničce do ruky! Někdy se to povede, někdy to dělám napínavější a někdy...

Taky umim povel lehni a ležim v poloze v jaké mě panička zrovna zastihne, někdy je to poloha krkolomná, ale ležim a ležim....

No a taky krásně sedim... jen stát v klidu mi moc nejde...

no a jasně taky důkaz toho, že se umím tvářit důstojně...

2.1. Dneska se Kessinka nechala vyfotit snad ve všech pozicích, co jsem si vymyslela. Běhala jsem kolem ní s foťákem a ona seděla nebo stála na místě a ani se nehla. A důvod? Přitom jsem totiž uklízela zahradu od jejích výtvorů a ona se tvářila, že tohle se jí absolutně netýká a vůbec neví, kdo to tam mohl udělat, ale ona to rozhodně nebyla!

1.1. Do nového roku vstoupila Kessinka pěkně v bezpečí domova. Zalezla pod stůl a spokojeně chrupkala. Takže petardy jsme přežili a teď hurá do roku, kdy nás čeká spousta úkolů. Snad to všechno zvládneme.